Jak to chodí dnes

Pojďme se podívat, jak se dnes běžně vytvářejí optické okruhy a jaká rizika propojování běžně přináší.

Požadavek na propojení vzejde zpravidla z oddělení provisioningu. Technik dostane do ruky pracovní příkaz, kde jsou popsané dva porty, které má vzájemně propojit. Častokrát bez znalosti jakýchkoli souvislostí a případných následků, které mohou nastat rozpojením například vedlejšího portu.

Dalším faktorem, který vstupuje do hry, je nešvar většiny i renomovaných operátorů, kteří často používají naprosto nevhodné a zastaralé rozvaděče pro propojování optických okruhů a tím situaci technikovi neulehčují.

Velkým rizikem také může být prostá chyba lidského faktoru. Spolehlivost lidského činitele je jedním z rozhodujících faktorů limitujících celkovou spolehlivost pracovního systému. Další příčinou mohou být chyby v dokumentaci či ve značení.

Samostatnou kapitolou je pak morálka techniků při rušení služeb, kdy jsme často svědky toho, že již zrušená služba je stále zapojená na původních portech a mění celý náš systém pro organizaci vláken v jeden velký chaos.

Kolik to všechno stojí?

Z hlediska provozovatele optické sítě je třeba brát v potaz nejen drobné náklady spojené s nákupem propojovacích kabelů, ale zejména pak skryté provozní náklady.

Na realizaci propojů se kromě samotných techniků podílí i oddělení spravující dokumentaci, či oddělení provisioningu, které je zaneprázdněné vydáváním a evidencí pracovních příkazů.

Sečtením těchto nákladů dojdeme k závěru, že se cena jednoho propoje může vyšplhat až do řádů desítek tisíc korun.

Efektivnější propojování

Nyní si ukažme, jak jinak to může fungovat již dnes, resp. jak to nevyhnutelně bude fungovat v budoucnu.

Oddělení provisioningu potřebuje zřídit optický okruh – operátor se v prohlížeči připojuje k optickému swithci, který nahradil propojovací panely a propojuje okruh jediným kliknutím myši.

Takto jednoduše!

Scénář číslo dvě. Optický switch je přes SDN technologii integrovaný do informačního systému provozovatele. Optický okruh se sestaví pouhým zadáním bodu A a bodu B automaticky.

O čem, že je to optické switchování?

Výše popsané řešení vzdáleného propojovacího panelu je pouze základní aplikací, pro kterou lze optické switche použít. Optické switche mají potenciál jednoho dne nahradit velké propojovací uzly nebo meet me roomy v datových centrech.

Další aplikace

  • Telekomunikace – protection switching. Přepínání redundantních záložních cest.
  • Broadcasting – televizní vysílání.
  • Testovací LABy – automatizace testování.
  • Distribuce velkých objemů dat – díky integraci SDN.